Sémantické, romantické a jiné verzování

Téměř každý vyvíjený software je nějakým způsobem verzován. Pokud se jedná o balíčky nebo knihovny, je verzování naprostou nezbytností, protože balíčkovací nástroje na základě těchto dat stahují požadované verze. Jenže na otázku, jak správně určovat verze neexistuje jednoznačně správná odpověď.

Různé typy verzování

Můj názor: Pravděpodobně nejznámější verzování je sémantické, které je znázorněno v titulním obrázku. Jenže z mého pohledu se nejedná o nejrozšířenější metodu, i když pro zběžný pohled to tak může vypadat. Mnohem častější je podle mě verzování romantické. To používá jiný způsob verzí, který nemusí být nutně špatně, ale u balíčků je (si myslím).

Sémantické verzování

Přesnou definici dokonce i v češtině lze nalézt na webu semver.org, kde je i jasně definováno, která verze předchází které. Definici verzování navrhl Tom Preston-Werner, který se podílel mimo jiné na vzniku GitHubu.

Jednoduše lze říci, že číslo majoritní verze je nutné zvednout pokaždé, když je nová změna zpětně nekompatibilní s verzí předchozí. Pokud je k aktuální verzi přidána pouze nová funkcionalita, která neovlivňuje ostatní chování, stačí zvednout minoritní verzi. Stejně tak, pokud je nějaká část projektu označena jako deprecated. Pokud se jedná pouze o opravu chyb a žádná funkce se nepřidává ani nemaže, zvedá se pouze patch verze.

Pre-release případně další metadata slouží k určení dodatečných informací. Například, v jaké fázi se nachází alpha či beta verze. Tato část je sice nepovinná, co se týče jejího formátu jsou zde ale opět striktně definovaná pravidla.

Romantické verzování

Romantické verzování je přímo odvozené od sémantického a jeho definici lze nalézt na legacyteam.info a je znázorněno na obrázku níže. Jeho základní rozdíl oproti sémantickému verzování spočívá v přidání human verze a ve sjednocení minor a patch verze do jediného identifikátoru. Způsob zvedání jednotlivých verzí se pak neliší příliš od sémantického verzování. 

Zpětně kompatibilní oprava chyby nebo přidání nové zpětně kompatibilní funkcionality zvyšuje verzi minor/patch. Nová zpětně nekompatibilní změna zvyšuje major verzi. Human verze by se měla zvyšovat při zpětně nekompatibilní konceptuální změně.

Jak z toho ven?

V super článku Semantic versioning vs Romantic versioning je krásně popsáno, kdy by se měly používat jaké verze. Pokud se jedná o výsledný produkt, aplikaci nebo web, lze použít romantické verzování. Pokud se jedná o framework, knihovnu, operační systém nebo programovací jazyk apod. je vhodné použít sémantické verzování.

Většina balíčkovacích nástrojů jako je Composer, npm a další dokáží definovat rozsah pro různé typy verzování. Přeci jen sémantické se ale hodí více. Přesto nelze říci, že je dodržováno. Stačí se podívat na PHP kde mezi verzi 5.3 a 5.4 byly velké zpětně nekompatibilní změny, tudíž je zde použito romantické verzování. Stejně tak třeba u Laravelu. V tomo článku je i zmíněno, že jeden z hlavních programátorů Laravelu Graham Campbell ve svých balíčcích přesně definuje human a major verzi.

"require": {
    "php": "^7.1.3",
    "illuminate/contracts": "5.5.*|5.6.*|5.7.*|5.8.*",
    "illuminate/support": "5.5.*|5.6.*|5.7.*|5.8.*",
    "illuminate/view": "5.5.*|5.6.*|5.7.*|5.8.*",
    "league/commonmark": "^0.18"
},

Takže výsledná rada? Asi je jedno, které verzování je použito, pokud je řádně dodržováno a řečeno všem. A aby bylo jasno, i sémantické verzování je používáno, třeba u Bootstrapu.

---

A jaké verze používáte vy? Podělte se s ostatními čtenáři v komentářích