Jak na git díl 0

Tento článek patří do seriálu Jak na git. Ostatní články seriálu:

• Jak na git díl 0 - Co, proč, jak?
• Jak na git - díl 1. - git init, remote, config, clone, add, commit, push
• Jak na git - díl 2. - git status, log, checkout, reset
• Jak na git - díl 3. - git revert, stash, diff, clean
• Jak na git - díl 4. - git pull, git fetch, git branch, git merge
• Jak na git - díl 5. - git tag, git cherry-pick a opravy rozbitého gitu
• Jak na git - díl 6. - git rebase a interaktivní rebase
• Git - přidávání částí souborů do commitu
• Git - tutoriály a návody

---

Co?

Git je systém pro verzování souborů vyvinutý Linusem Torvaldsem v roce 2005 pro vývoj jádra Linuxu. Jedná se o nástroj, který dokáže uchovávat jednotlivé verze souborů, efektivně zobrazovat rozdíly, slučovat změny více uživatelů a mnoho dalšího. V repozitáři nemusí být jen zdrojové kódy, často obsahuje také obrázky, či jiné binární soubory. U nich nedokáže zobrazit rozdíly, verzovat je však dokáže.

Git nebyl ale žádným průkopníkem. Již před ním existovalo nemálo podobných nástrojů jako CSV, SVN, BitKeeper, Darcs, Monotone a další. Přesto se git dostal na špici a je nyní nejpoužívanějším nástrojem pro správu verzí.

Většina určitě zná platformu GitHub, která je natolik rozšířená, že k ní přešel Google od svého code.google.com, Microsoft ze svého Codeplexu a tím to nekončí. Balíčkovací nástroje jako npm, composer, pypi, go get a další git používají. 

Proč?

Je jedno, jestli kód je psán jedním programátorem, nebo celým týmem. Git je vhodné používat v obou případech. Zde je pár příkladů, které git dokáže jednoduše řešit:

• S gitem není problém se vrátit do předchozích verzí projektu, pokud byly průběžně tvořeny commity (atomické celky změn). Lze třeba dohledat, jak se daný problém vyřešil, kdy vznikl, kdo jej vyřešil apod. Ke každému commitu je možné napsat zprávu popisující provedené změny.
• Při práci v týmu dokáže git velmi efektivně spojit soubory, takže i více vývojářů v týmu může v jednu chvíli pracovat s totožným souborem. V případě konfliktu git ponechá obě změny označené a vývojář může spojení provést ručně.
• Větvení lze využít v mnoha případech. Nejčastějším je rozdělení na provozní a vývojovou větev. Dalším častým využitím je vývoj nových funkcionalit, kdy je potřeba se i průběžně vracet k aktuální verzi a opravovat chyby nebo provádět drobné úpravy v aktuální verzi. Stačí se přepínat mezi větvemi a git změní soubory do konkrétní podoby, v jaké byly v dané větvi.
• Vrácení změn provedených dříve. Po přidání funkcionality, která je dočasná, se vytvoří commit. V době, kdy je potřebné změnu vrátit stačí provést revert commitu. I pokud v průběhu bylo provedeno několik jiných změn, git si s tím poradí a vrátí pouze změny provedené vybraným commitem. Ten může být klidně i spojení větví merge, dá se tak tedy vrátí změny provedené původně v několika commitech.
• Přidávaní tagů pro jasné označení, kdy byla vydána daná verze softwaru. To především využívají balíčkovací nástroje, které umožňují stáhnout konkrétní verzi balíčku.
• Pravidelné zálohování. Každý commit je vhodné "ihned" pushnout/nahrát na vzdálený repozitář. Zaprvé, aby i spolupracovníci mohli na projektu pokračovat, zadruhé, aby byla vytvořena záloha. Co znamená ihned je sporné, viz komentář od Vaška. Ne okamžitě v minutě, ale ani ne za 2 dny, nebo dokonce týden.

Jak?

Git může klidně fungovat pouze lokálně a žádný vzdálený repozitář nepoužívat, to ale příliš časté řešení není. Vzdálený repozitář lze hostovat třeba na Bitbucketu, GitHubu, GitLabu a dalších. Git je původně napsán jako konzolová aplikace, přesto ale existuje mnoho GUI nástrojů jako GitKraken a SourceTree, ostatní třeba na git-scm.com. Osobně preferuji GitKraken, o kterém je na blogu také článek.

Pro mnoho lidí je git velkým strašákem, protože jeho možnosti jsou obrovské. Celá magie gitu ale spočívá jen v několika málo příkazech, které jsou popsány v následujících článcích. A pro běžné použití je ani není nutné znát všechny. Já také často do článků nahlížím při řešení méně častých problémů. Pokud se někdo i přesto rozhodne využívat grafické programy, terminologie je stále stejná a chování také.

Přejít na 1. díl tutoriálu Jak na git.

---

Umí git něco podstatného, co zde není popsáno? Měl bych určitě jistou informaci doplnit? Podělte se v komentářích s vlastními zkušenostmi