K výletu jsem se dostal, jak slepý k houslím. Byl jsem přizván a ještě v prvním vlaku jsem pořádně nevěděl, kam se jede. Využili jsme týdenní Jízdenky na léto za 690 Kč a jelo se.
Den 1 - Až do Ameriky
Ve středu 16.8. jsme vyrazili vlakem do Prahy. S Pájou, hlavní bublinkovou aktérkou, jsme se potkali ve Svinově a nasedli na vlak, David s Lukášem pak přisedli v Olomouci. Nevím, co si balíte na 3 dny spaní venku vy, ale Pája si zabalila 2 bublifuky.
V Praze jsme jen dokoupili piva na dodržování pitného režimu Co vlak, to pivo a vydali se na Karlštejn. Při výstupu pršelo, když jsme dorazili na hrad, pršelo už znova. Schovali jsme se na prohlídku dovnitř a když jsme skončili, bylo jasno a svítilo slunce. Ha, poručíme větru dešti! Pěšky neskutečným blátem jsme se dostali přes lomy Malá Amerika, Mexiko až na Velkou Ameriku s vidinou koupání a přespání. Dolů se ale již dostat nedá, tak jsme odkráčeli bahnem dále a spaní našli někde na louce u lesíka v obci Mořiny.
Když se setmělo a nám se i z mokrého dřeva konečně podařilo rozdělat oheň, kouř vyudil sršní hnízdo a my oheň musili uhasit, paráda. Za světel lampiček jsme naučili Lukáše hrát kvarteto a poté Vole lehni. I přes naši snahu ale Lukáš první 2 hry vyhrál jen proto, že hrál něco úplně jiného. Tak jsme to zabalili a šli spát.
Den 2 - Vidíme Lipno, někteří poprvé
Budíček v 6 ráno bylo peklo, já celé prázdniny vstávám mezi 10 a 12. Museli jsme chytnou autobus do Řevnice, jediná část cesty jinak než vlakem. V Berouně při čekání se k nám do rozhovoru zapojil "těžký" kriminálník, který provedl nevíme co. Každý měsíc se musel hlásit na policii, přesto nedávno přijel z 3 měsíční cesty po Thajsku. Jak se tam policii hlásil nevíme, zážitky z Thajska ale měl pěkné.
Když přijel rychlík do Českých Budějovic, chvíli jsme se smáli. Pak nám ale došlo, že to je fakt náš. Už si nebudu stěžovat na rychlíky Ostrava-Brno. V Budějovicích jsme kromě oběda také dohnali chybějící piva, které jsme si ve vlaku nedali. Protože jsme spěchali, museli jsme se vyfotit u Spěchajících manažerů. Výraz Páji na fotce je považován za její historicky největší zamračení, koutky ale pořád cukají. Později jsme nastoupili do vlaku směr Český Krumlov, kde kromě průvodčího a nás nebyl snad žádný jiný Čech. Alespoň si nikdo nestěžoval, když jsme celý vagón dokola plnili bublinkami. Jen by mě zajímalo, co si všichni ti Korejci a Rakušané o lidu českém teď myslí.
V Krumlově se nám povedlo ucpat obchod, když se 3 lidi s krosnami nahrnuli dovnitř. Čtvrtý už se nevešel a nabídka sortimentu i objednávky se předávaly postupně tichou poštou, skoro jako v MŠ. Po prohlídce Krumlova a zámeckých zahrad, ulovení geokešky ve Vltavě a konečně alespoň malého opláchnutí jsme vyrazili do Vlachova Březí za Májou, kámoškou od Lukiho a Páji z Řecka. Cestou jsme projížděli kolem Lipna, bohužel z vlaku nejde poznat, jak špinavá je tam voda. U Máji jsme dostali kromě domácích vajíček na grilu také domácí pálenku, pobavili se s rodiči a prarodiči a na oplátku jim Pája zahrála na kytaru. Přesto, že jsme byli v civilizaci, spali jsme opět venku. Vevnitř nebylo místo, mohli jsme alespoň využít sprchu a ta už trochu bodla.
Den 3 - Útěk na Moravu a přes 12h ve vlaku
Ráno jsme kromě navštívení místní pekárny prošli město Vlachovo Březí. Mája nám pověděla historky o vraždách a sebevraždách z nešťastné lásky na poli, knězi zavřeném do blázince a další, které by vydaly na nejeden celovečerní film. Cestou na vlak jsme zastavili v Husinci, rodném městě Jana Husa. Nikoli však na prohlídku jeho rodného domu, ale na pizzu. Plánem byly Třeboňské rybníky, jenže přicházející bouřka na Vysočinu nás donutila změnit plány. Jedeme do Mikulova, na jihu Moravy má být pěkně. Spoiler: nebude.
Zastávka na 4h u Lipna se ukázala jako příliš dlouhá, protože voda byla docela hnusná. V místní restauraci jsme napustili na záchodech PET láhve na cestu, načež obsluha oznámila, že prý se to platí. Když jsme řekli, ať nám to tedy naúčtují tak odvětili, ať raději jdeme. Naštěstí, protože za džbánek vody chtěli nekřesťanských 45 Kč, takže bychom platili asi 270 peněz. Okolo 18 hodiny jsme nastoupili na vlaky směr Budějovice-Praha-Břeclav, ve kterých jsme strávili až na malé přestupy 10h.
Ve vlaku IC do Prahy se přišel průvodčí zeptat, jestli nechceme zdarma něco ke čtení, když ale viděl kolovat flašku, sám si odpověděl "Asi ne, co" a s úsměvem odešel. Ve vlaku do Břeclavi již nebyly kupé, ale ani to nás neodradilo od pořádné párty ve vlaku, kdy se k nám připojila další skupinka cestujících.
Den 4 - V Mikulově se otáčíme domů
Když jsme ve 4 ráno po hodině spánku vylezli z vlaku, zapadli jsme hned do parku před nádražím, kde jsme si ustlali znova. Vlak do Mikulova jel až v 5:30. Bohužel bouřka, nás dohnala i na jihu Moravy, rychle se blížila a my plány opět změnili. Ukončujeme výlet a míříme směr Olomouc do sprchu a pro teplo domova.
I přes trochu předčasné ukončení výletu to rozhodně stálo za to. O zábavu nouze nebyla, někdy se o ní postarali i průvodčí ve vlaku a spolucestující. Za ty necelé 4 dny máme zážitků jako za týden. Je rozhodně potřeba to někdy zopakovat!
K tomuto článku již není možné přidávat další komentáře