Bloguji už 6 let - co mi to dalo a vzalo

Už je to 6 let, co jsem napsal svůj první článek. Před 3 roky jsem zveřejnil infografiku, ve které jsem zmínil 156 napsaných článků. Za následující 3 roky ale dalších 156 článků nepřibylo. Měl jsem totiž 2měsíční prázdniny, které se protáhly na půl roku. Rok jsme se navíc v psaní střídali s Michalem. Já ale poté slevil z psaní článků každý týden.

Časy se mění a i já svůj postoj k psaní na blog v průběhu změnil. Proto přikládám seznam věcí, které jsem si uvědomil v průběhu. Kdybych je věděl dříve, možná bych se do psaní nikdy nepustil. To už nezjistím, ale rozhodně ničeho nelituji. Seznam se týká mě a mého blogu. Někdo jiný možná nemusí se vším souhlasit, nebo v jeho případě to může být jinak.

Co je dobré vědět a čeho se držet při psaním blogu

1. Musí to bavit – Alfa a Omega blogování. Pokud to někoho nebaví, musí se do toho nutit a články nebudou příliš kvalitní. Já píšu především o věcech, které jsem si sám vyzkoušel nebo použil. Potom mám motivaci o tom napsat. Jako návod pro ostatní, ale i pro mě samotného. 
2. Psát spisovně a číst po sobě – Překlepům a drobným chybám není možné se 100% vyvarovat. Je ale dobré po sobě vše číst a psát spisovně. Není totiž nic horšího, než když někdo hledá informace a více času stráví louskáním toho, co tím asi autor chtěl říct.
3. Plány nevychází – Ne vše, co se naplánuje vyjde. Já hned v prvním článku psal, že chci udělat seriál o Regulárních výrazech. Postupem času, jsem zjistil, že jim asi nerozumím dost. Takových věcí se najde více, důležité ale je na nich extra nelpět. Jinak zmizí i motivace psát. A jsme znovu u prvního bodu.
4. Nemám pravidelné čtenáře – Nepíšu žádný svůj deník nebo osobní blogísek. Články nesdílím na Facebookové skupině apod. Mám proto minimum pravidelných čtenářů. Je tedy důležité mít dobré SEO, protože jediní čtenáři jsou ti, kteří přichází z vyhledávačů. Tím je ale dosti náročné udržet počet návštěv stabilní. Jednou jsem napsal článek, který byl přesdílen v Android fóru a mě raketově rostly návštěvy. Jenže to pak opadlo a návštěvy zase klesaly.
5. Pravidelnost článků – Pravidelné články mohou být dvousečná zbraň. Někoho to může nutit psát za každou cenu, čímž se může dostat do rozporu s bodem 1. Já ale vydávám články pravidelně, jinak bych možná přestal úplně, protože bych nemusel. Bokem si proto píšu seznam témat, o čem bych mohl napsat, ať mám z čeho čerpat. A články píšu dopředu.
6. Nic to nemusí nevynášet – Někdo si může na blog dát reklamu. To jsem ale nechtěl. Někdo může psát PR články. S nimi ale mám špatnou zkušenost. Bez zkušeností s produktem se mi o tom špatně píše. Pak článek není kvalitní, nebo jej ani nedopíšu. Osobně vyzkoušeno již 2x a od té doby nabídky PR článků zásadně nepřijímám. Dostal jsem ale už pár nabídek na menší zakázku, která vzešla právě z tématu článku.
7. Sběr zkušeností – Pokud bych si přečetl mé první články, zhrozil bych se. Postupem si člověk vypracuje styl psaní. Toto se mi zúročilo při psaní bakalářky a poté i diplomky. Nepsal jsem pořád krátké a jednoduché věty jako někteří spolužáci, ale věty rozvité. A to pak vypadá i zní trochu lépe.

Pokud bych to měl shrnout, píšu jen proto, že mě to baví. Nic z toho až na výjimky a zkušenosti nemám. Jak jsem ale psal výše, ničeho nelituji a budu psát i nadále, dokud motivace neopadne.

Zkušenosti s psaním blogu můžete sdílet v komentářích